Proč je důležité se vyhnout opakovaného sejmutí a nasazení abutmentu? Pro dosažení nulové ztráty kosti (zero bone loss) Dr. Francesco Mintrone zdůrazňuje důležitost zachovat stav suprakrestálne připojených tkání okolo implantátu (v minulosti biologická šíře). Opakovaným sejmutím a nasazením abutmentu můžeme ztratit původní kvalitu těsnění (sealingu). Technika „One Abutment One Time“ (jeden abutment, jednou) si klade za cíl zachovat zdraví kortikální kosti a šetřit attachment. Při implantaci je umístěn finální abutment a další manipulace se vyhýbáme.
Tentokrát bude Dr. Mintrone v Praze prezentovat exkluzivní informace o moderních technikách umístění implantátů. Navštivte nás na akci Implantology Masterclass v Praze dne 2. listopadu, kde se dozvíte více o tomto tématu.
(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)
Postup plánování implantátu metodou Crown-Down krok za krokem
V minulosti jsme zaváděli implantáty na základě dostupné kosti. Crown-down přístup však začíná estetickým hodnocením, zaměřuje se na incizální okraj a ideální volný okraj gingivy. Po zhodnocení polohy těchto bodů pokračujeme v plánování směrem k dásním a dále ku kosti.
Nástroje jako sken obličeje (facial scan) a CBCT hodnotí dynamiku obličeje, zobrazení úrovně gingivy a symetrii úsměvu, čím nám pomáhají dostáhnout optimální estetiky.
Dr. Mintrone hodnotí polohu centrálních řezáků, proporce zubů, měkké tkáně, délku zubů a gingivální okraje pro vytvoření pacientu na míru. Dynamika obličeje je analyzována skenováním různých výrazů – zavřená ústa, odpočinek a úsměv – aby bylo možné určit viditelnost zubů. Přesné mezio-distální, bukko-lingvální a často opomíjené vertikální umístění implantátu v kosti je klíčové, přičemž vodítka zajišťují konzistentnost těchto rozměrů.
(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)
Technika „One Abutment One Time“ (jeden abutment, jednou)
Táto technika si klade za cíl zachovat zdraví kortikální kosti tím, že při implantaci je umístěn finální abutment a další manipulace se zamezí. Tento postup lze kombinovat s jinými metodami, které usilují o jedno: nulovou ztrátu kosti (zero bone loss). Snižuje se riziko bakteriální infiltrace a ztráty kosti spojené s opakovaným odpojováním abutmentu během hojení.
Další důležité koncepty, které se snaží minimalizovat ztrátu kosti, zahrnují "platform switching" a dostatečnou výšku abutmentu. "Platform switching" je dosažen tím, že se použije abutment o menším průměru než implantátní platforma, čímž se rozhraní abutmentu a implantátu posouvá pryč od kosti. Tato úprava pomáhá vytvářet horizontální biologickou šířku namísto původní vertikální, což snižuje přítomnost zánětlivého infiltrátu v blízkosti rozhraní. Platform switching také posouvá koncentraci napětí z kostního hřebene na podélnou osu implantátu, což snižuje riziko ztráty kosti a zvyšuje dlouhověkost implantátu.
(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)
„Pokud bázu nikdy neodstraníte, vyhnete se narušení biologického těsnění, které chrání implantát,“ říká Dr. Mintrone. Udržení stabilního spoje umožňuje lepší mukointegraci, což je klíčové pro prevenci budoucích komplikací, jako je zánět, resorpce kosti a zabraňování tvorby chobotu.
Podobně je pro udržení dostatečné výšky abutmentu a tloušťky tkáně nad implantátem klíčové, aby bylo zajištěno dostatek prostoru pro biologickou šířku bez ztráty kortikální kosti. To lze rovněž dosáhnout umístěním implantátů na úrovni kosti subcrestálně. Studie ukázaly, že implantáty umístěné subcrestálně s platform switching vykazují nižší ztrátu kosti ve srovnání s těmi, které byly umístěné na úrovni hřebene, zvláště při použití abutmentů o výšce 2 mm ve srovnání s těmi o výšce 1 mm, umístěných 3 mm subcrestálně.
„Výška baze je obvykle kolem dvou milimetrů, což pomáhá vytvářet správný výchozí profil pro suprakrestálně připojené tkáně.“
Pokud se chcete o tomto tématu dozvědět více, rádi vás přivítáme na akci Implantology Masterclass v Praze dne 2. listopadu.
Intraorální protokol
Dr. Mintrone dodržuje specifický intraorální protokol, který zahrnuje umístění implantátu, okamžité umístění baze a poté připevnění vhojovacího válečku. Vhojovací abutment nasedá na bázi. T.j. umísťuje se dříve než baze. Následně se provádí intraorální skenování k zachycení přesné pozice všech součástek. Tím se zajišťuje stabilní prostředí pro biologické těsnění a ideální mukointegraci bez opakovaných narušení.
Možné problémy opakovaného odstraňování
Opakované sejmutí transmukózních součástí může vést k resorpci kortikální kosti v důsledku mechanické iritace tkání attachmentu. Dr. Mintrone vysvětluje, že odstranění baze narušuje biologické těsnění mezi implantátem a měkkou tkání, což vede ke ztrátě mukointegrace (jako v případě SSA abutmentu). Rovněž opakovaná mechnická iritace attachmentu brání vytvoření hemidesmozomu, které zohrávají klíčovou roli při "zlepení" baze s attachmentem.
(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)
Jak se vyhnout vytvoření chobotu okolo implantátu?
Toto narušení může vést ke tvorbě epitelové vrstvy, která se rozšiřuje k okraji fixtury (implant shoulder) a vytváří chobot. Chobot může potencovat retencii bakterií a způsobit zánět. Spojivová tkáň kolem základu je klíčová pro zachování kortikální kosti nad okrajem fixtury. Čím častěji je toto těsnení (sealing) narušeno, tím vyšší je riziko komplikací, včetně ztráty kosti a degradace měkkých tkání.
„Pomyslete na to, co jsem vám řekl dříve—pokud máte epitel, máte kapsu,“ uvádí Dr. Mintrone. „Pokud součástky opakovaně vkládáte a vyjímáte, vytváříte tento druh epitelu, který sahá až k okraji fixtury. V této chvíli máte chobot. Pokud ale umístím bázi již během operace, dosáhnu tím vytvoření hemidesmosomů—těsnění, spoje, který zabrání bakteriím dostat se k fixtuře.“
Dr. Mintrone se odkazuje na literaturu, kterou publikovali dr. Linkievitchus a další, která podporuje potřebu minimálně čtyř milimetrů měkkých tkání pro zachování stability a prevenci ztráty kosti.
Pokud se chcete o tomto tématu dozvědět více, rádi vás přivítáme na akci Implantology Masterclass v Praze dne 2. listopadu.
Kdy dochází k resorpci kosti?
Dr. Mintrone uvádí příklad, kdy po umístění implantátu na úrovni kosti s pouhými dvěma milimetry měkkých tkání je počáteční integrace úspěšná. Když je však později umístěn vhojovací váleček, dochází k resorpci kosti kvůli nedostatečné tloušťce měkkých tkání. Aby se tomu zabránilo, lze provést štěp pojivové tkáně nebo umístit implantát hlouběji, aby bylo zajištěno minimálně čtyř milimetrů měkkých tkání.
Důležitost výběru materiálu: Titan vs. Zirkon
„Titan nabízí větší stabilitu spojovacího rozhraní implantát-abutment,“ uvádí Dr. Mintrone, „ale zirkon zajišťuje lepší estetickou integraci v měkké tkáni, zvláště tam, kde je důležitá viditelnost.“ Titan je preferován pro subgingivální části kvůli jeho stabilitě a biokompatibilitě, zatímco leštěný zirkon je použit pro transmucozální část, aby se minimalizovala adheze bakterií a zajistily estetické benefity.
„Hluboká část implantátu je typicky vyrobena z titanu, protože nabízí lepší spojení s hlavou abutmentu (abutment head). V minulosti jsme používali plně zirkonové kónické spoje, které často frakturovaly a nastávaly i jiné komplikace.“
Dr. Mintrone také zdůrazňuje, že zirkon by měl být leštěný, ne glazován, protože glazování může zvyšovat adhezi bakterií. Leštěný povrch zirkonu pomáhá snižovat akumulaci bakterií a podporuje lepší zdraví měkkých tkání.
Jak by měla být finální protetika z laboratoře ošetřena před připevněním na bázi?
„Používání abutmentů přímo z laboratoře bez baze nebo řádné sterilizace je extrémně riskantní,“ vysvětluje Dr. Mintrone. „Laboratorní součásti jsou často kontaminovány a tak mohou ohrozit zdraví suprakrestálni připojených tkání, způsobit zánět, ztrátu kosti a dokonce selhání implantátu. Před fixací protetiky je nutné důkladné čištění a sterilizace. Používám mýdlové čištění a následnou parní sterilizaci k odstranění všech nečistostí.“
(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)
Závěr
Přístup crown-down poskytuje komplexní strategii, která se opírá o zhodnocení pozice incizale superius a dále pokračuje "po korunce dolu". Následné proporce protetické práce nebo dokonce i pozice fixtury záleží od tohto bodu. Jednou z klíčových informací je důležitost minimalizace traumatizace měkkých tkání vyhnutím se opakovanému vyjmutí a našroubování baze či provizorního abutmentu. To pomáhá udržet periimplantační tkáňe zdravé a spojené s bází pomocí hemidesmozomu, což je klíčové pro prevenci zánětu a resorpce kosti.
Pokud se chcete o tomto tématu dozvědět více, rádi vás přivítáme na akci Implantology Masterclass v Praze dne 2. listopadu.