Co nedělat v biologickém prostoru - exkluzivní článek s Dr. Giacomem Fabbrim
Implantát by v ideální situaci měl dokonale imitovat vlastní zub a to ve všech oblastech. K tomu je nutné znát biologická pravidla, která vycházejí z různých typů buněk v subgingiválním prostoru. Dr. Giaccomo Fabbri se této tématice bude více věnovat během celodenního kurzu Masterclass, kde Vás rádi uvidíme.
1) Role “biologického” a “restorativního” prostoru pro ideální integraci
Subgingivální komplex je třeba rozdělit na dvě oblasti: biologický a restorativní prostor.
Restorativní prostor (z angl. “Restorative Room”, RR) se nachází v koronální části subgingiválního prostoru okolo implantátu a jeho cílem je vytvořit optimální podmínky pro část rekonstrukce, která je určená k dosažení integrace a optimalizaci estetického rozhraní.
Biologický prostor (z angl. “Biological Room”, BR) se skládá z apikální části subgingiválního prostoru okolo implantátu a jeho cílem je chránit rozhraní s kostí prostřednictvím mukointegrace. Cílem této oblasti je dosáhnout dobrého a stabilního hemidesmosomálního připojení mezi měkkými tkáněmi a komponenty implantátu/nástavby, náhrady protetiky, čímž se vytvoří účinná bariéra proti bakteriím a kontaminantům.
Máme studie, které vysvětlují, jak sterilní povrch může podpořit přilnavost buněk na povrchu abutmentu, čímž se zlepší bariéra měkkých tkání a oblast ochrany.
Tento aspekt je zásadní jak ve finální, tak i v dočasné rekonstrukci a ideálně by biologický prostor implantátu neměl být narušen nebo změněn při přechodu z dočasné na finální rekonstrukci, z čeho vychází “one abutment/one time” koncept.
(S laskavým svolením Dr. Fabrriho)
2) Jaký je váš názor na SSA abutment? Můžeme nějak vyleštit povrch kompozitu, aby byl biokompatibilnější? Co PEEK keramika?
Sealing Socket Abutment je dobrá strategie pro immediátní implantaci v oblasti molárů. Tento přístup by však měl být aplikován v restorativním prostoru při “tunelové technice”.
Ideálně by měl být konečný intermediální abutment, s ideálními vlastnostmi z hlediska biokompatibility, připojen k implantátu během operace a nikdy odstraněn, aby mohla maturace měkkých tkání probíhat bez jakýchkoliv interferencí.
Tímto způsobem všechny postupy v restorativním prostoru nezasahují do integrace měkkých tkání a mukointegrace. Leštění může zlepšit čistitelnost materiálu snížením kumulace plaku, ale nemůže změnit biokompatibilní vlastnosti. Peek a kompozit jsou dobré možnosti pro restorativní prostor (RR), ale pro biologický prostor (BR) doporučuji titan nebo zirkon.
3) Můžete jednou větou popsat koncept one abutment/one time - „jeden abutment/jednou“?
Nejvíce biologicky přátelský přístup k docílení integrovaného implantátu, který zachovává klinickou flexibilitu, jinými slovy „koncept, který je přizpůsoben měkkým tkáním“.
(S laskavým svolením Dr. Fabrriho)
4) Jaký je rozdíl mezi „vhojovacím“ a „intermediálním“ abutmentem?
Intermediální abutment je obvykle finální abutment, který zachovává integraci měkkých tkání a chrání rozhraní s kostí. Existuje specifický biologický koncept, který je za ním a je zcela odlišný od tradičního “vhojovacího” válečku.
5) K čemu jsou dobré hemidesmosomy? Jakou roli hrají? Jakou roli hrají kritické a subkritické oblasti?
Na přirozených zubech je spojovací epitel (z angl. “junctional epithelium”, JE) připojen k povrchu zubu pomocí hemidesmosomů, které tvoří první linii obrany proti periodontální bakteriální infekci.
U implantátů víme, že situace je zcela odlišná.
Studie Jill Helmsové a její skupiny ukazují, jak je spojovací epitel kolem zubů odlišný od spojovacího epitelu kolem implantátu. Proto jej nazývají “periimplantační epitel”. I kolem implantátu jsou hemidesmosomy nezbytnými strukturami pro spojení měkkých tkání.
Hrají důležitou roli hlavně v biologickém prostoru, kde se nachází největší počet hemidesmosomů. Ačkoliv jsou histologicky podobné, periimplantační epitel postrádá Wnt-responzivní kmenovou buňku a vykazuje charakteristiky chronicky zanícené tkáně.
Obě tyto vlastnosti přispívají k suboptimálním bariérovým funkcím periimplantačního epitelu ve srovnání s nativním spojovacím epitelem. To je důvod, proč je nutné podporovat přilnavost buněk biologicky řízeným přístupem k rekonstrukci, aby se zlepšila bariéra měkkých tkání kolem implantátu.
(S laskavým svolením Dr. Fabrriho)
6) Jak klinicky hodnotíte kvalitu emergence profilu? Kdy jsou na místě obavy?
Kvalita emergence profilu by měla být hodnocena komplexním přístupem, který zohledňuje tři hlavní aspekty: materiál, morfologii a klinický přístup.
7) Jaké jsou hlavní výzvy při udržování zdravého prostředí implantátu?
Jsem přesvědčen, že hlavní příčinou poškození měkkých a tvrdých tkání je špatný design protetiky. V minulosti byl návrh našich abutmentů převážně veden biomechanikou, což vedlo jak k širšímu designu, takk širším platformám.
Dnes by návrh rekonstrukce měl být veden biologií. Naštěstí nám společnosti pomáhají vyrábět specifické protetické komponenty, které jsou klíčové pro dosažení vynikajících dlouhodobých výsledků v implantologii.
Závěr
V tomto článku jsme si řekli, jaké části tvoří subgingivální prostor, jaké role plní a jaké vlastnosti mají jednotlivé typy buněk, které určují míru integrace implantátu. Dr. Giaccomo Fabbri se této tématice bude více věnovat během celodenního kurzu Masterclass, kde Vás rádi uvidíme.
(S laskavým svolením Dr. Fabrriho)
