Současná implantologie prochází zásadní digitální transformací, která revolučním způsobem mění plánování a provádění implantoprotetických rehabilitací. Tato digitální éra s sebou přináší nástroje, které nám umožňují řešit i ty nejnáročnější klinické situace, jakými jsou rozsáhlé kostní defekty, s dosud nevídanou přesností a předvídatelností.

TIP: Více o augmentaci pomocí xenograftu najdete v článku o Khouryho technice, jak ji možná neznáte.

Klíčová úloha digitálních technologií

Digitální workflow v implantologii zahrnuje tři hlavní komponenty:

1. Trojrozměrnou (3D) vizualizaci a digitální plánování implantátů: CBCT vyšetření poskytuje detailní informace o kvantitě a kvalitě kosti, jakož i o anatomických strukturách. Tyto údaje se následně spojují s intraorálními skeny ve specializovaném softwaru pro plánování implantátů.
2. Navigované implantace pomocí chirurgických šablon: Přesnost navigované chirurgie je výrazně vyšší ve srovnání s konvenčními metodami. Studie ukazují průměrnou úhlovou odchylku 2,68 ± 1,62 stupně, koronární odchylku 0,82 ± 0,44 mm a apikální odchylku 1,14 ± 0,44 mm[1][2]. Tyto odchylky jsou klinicky bezvýznamné a navigovaná chirurgie poskytuje vyšší předvídatelnost než konvenční přístupy.
3. Digitální intraorální sken pro CAD/CAM protetiku: Eliminuje se potřeba konvenčních otisků a modelů.

Xenogenní kortikální kostní lamina: Materiál nové generace

Často se setkáváme s anatomickými omezeními a protetickými požadavky, které si vyžadují postupy augmentace kosti, aby se vytvořilo optimální chirurgické místo pro umístění implantátu v ideální protetické poloze.

Xenogenní kortikální kostní lamina (XCBL) představuje revoluční biomateriál vyrobený z kortikální kosti heterologního původu pomocí exkluzivního procesu Tecnoss®. Tento proces zabrání keramizaci hydroxyapatitových krystalů, čímž se urychlí fyziologická resorpce a zachová se kolagen tkáně[3]. Po procesu povrchové dekalcifikace získá lamina elastickou konzistenci, přičemž si zachovává typickou kompaktnost kortikální kostní tkáně[4].

Studie ukazují, že aplikace XCBL jako „shell“ techniky na bukální straně úzkých alveolárních hřebenů poskytuje výjimečné výsledky. V prospektivní sérii případů zahrnující 15 pacientů s mírným až závažným horizontálním kostním deficitem bylo dosaženo průměrného horizontálního kostního přírůstku 4,79 ± 1,64 mm, 5,59 ± 1,51 mm a 5,79 ± 2,53 mm v referenčních bodech 1, 3 a 5 mm apikálně od bukální kostní hrany[5][6].

Mechanické vlastnosti XCBL zahrnují vysokou pevnost v tahu a odolnost proti roztržení ve srovnání s esorbovatelnými kolagenovými membránami. Po hydrataci ve sterilním fyziologickém roztoku se lamina stává flexibilní a může se přizpůsobit morfologii defektu. Fixace se provádí titanovými šroubky nebo přímým přišitím k okolním tkáním[7][8].

Kazuistika: Cesta k úspěšné rehabilitaci [9]

Prezentovaná kazuistika se 60letou pacientkou s těžkou horizontální atrofií hřebene v oblasti dolní čelisti ilustruje úspěšnou aplikaci těchto pokročilých technik. Proces zahrnoval následující klíčové kroky:

• Stupňovitá horizontální augmentace kosti: Byla provedena pomocí xenogenní kortikální kostní laminy (OsteoBiol® Lamina®) umístěné jako „stěna“ a fixované titanovými šrouby na bukální straně zbytkového kostního hřebene. Zbývající mezera byla vyplněna směsí autologního kostního granulátu a kolagenem obohaceného xenogenního kostního štěpu (OsteoBiol® GTO®).
• Fáze hojení a plánování: Po 6 měsících hojení augmentované kosti (delší hojení v mandibulární oblasti je běžné kvůli hustší kosti) následovalo digitální plánování umístění implantátů na regenerovanou kost pomocí specializovaného softwaru.
• Chirurgická fáze umístění implantátů: Tři implantáty byly umístěny plně řízeným chirurgickým protokolem, což zajišťuje mimořádnou přesnost.
• Fáze protetické rehabilitace: Po 4 měsících hojení implantátů bylo provedeno odhalení, umístění transmukózních hojících šroubů a následně byly dodány šroubované korunky z monolitického zirkonu.

Nejčastější komplikací je dehiscence měkkých tkání vedoucí k expozici transplantátu. Zde se ukazuje další výhoda XCBL: i v případě expozice se lamina nemusí odstraňovat (pokud nedojde k superinfekci), protože její konzistence umožňuje kompletní hojení druhou intencí. Mezi rizikové faktory patří věk nad 40 let, kouření a anamnéza parodontitidy.

Zdroje

[1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36372587/

[2] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10192503/ 

[3] https://www.technomedics.no/wp-content/uploads/2020/03/Osteobiol_Lamina_brp16.pdf

[4] https://www.trycare.co.uk/dental-products/surgical/bone-augmentation/membrane-barriers/ulmfe25

[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36520135/

[6] https://www.osteobiol.com/filesPdf/309_2023_ijp_vil.riz.bes_ver_lam.go_copy.pdf

[7] https://www.osteobiol.com/filesPdf/309_2023_ijp_vil.riz.bes_ver_lam.go_copy.pdf

[8] https://www.terradent.ro/en/dental-biomaterials-/5957-cortical-bone-elastic-lamella.html

[9] Rossetti, S., Monteiro Faria, T., Calciolari, E., & Rivara, F. (2024). Bone regeneration with xenogenic cortical bone lamina and guided implant-prosthetic rehabilitation in a partially edentulous posterior mandible. Quintessenza Internazionale, 38(1), 70–74.