MDDr. Tomáš Sonnek je spoluzakladatel neortodoxní zubní kliniky myTREEDK, která dokazuje, že zdravotnické zařízení a design mohou existovat společně. Hlavně je to ale zkušený implantolog a stomatochirurg, který své znalosti a dovednosti v oboru ochotně předává mladé generaci a začínajícím implantologům. V rozhovoru nám prozradil, jaká školení se začínajícím implantologům hodí, co jsou nejčastější chyby začátečníků i s jakým implantologickým systémem pracuje.
Přijďte si poslechnout přednášku MDDr. Tomáše Sonnka o tom, jak začít implantovat na akci myDentaden.
Co vás přivedlo k implantologii a proč jste se rozhodl specializovat právě na ni? Co máte na tomto oboru rád?
Od začátku své kariéry jsem tíhnul především k chirurgii. Rád řeším problémy rychle a efektivně, což je základ chirurgie, takže se to nabízelo. Postupně se pro mě chirurgie jako taková stala rutinou a hledal jsem možnosti, kam dál se posunout. Implantologie byla logická volba. Jako malý jsem s tátou trávil hodně času v dílně, a tak jsem docela technicky založený – principy implantace mi jsou velmi blízké.
Jaká je podle vás minimální praxe, kterou by měl mít zubní lékař, než začne s implantologií?
Docela se hodí, když se lékař z chirurgie nejdřív naučí poradit si s jakoukoliv extrakcí. Ideálně tak, aby nepoškodil kost tvořící zubní lůžko, tedy bez odklopení laloku. V tu chvíli si myslím, že umí dostatečně respektovat tkáně pacienta a může se pustit do něčeho jemnějšího, jako je implantace.
Taky je potřeba umět šetrně, ale kvalitně odklopit lalok. To se naučí ideálně při extrakcích komplikovaných osmiček. V neposlední řadě je potřeba umět šetrně šít, což se dá natrénovat opět při těchto komplikovaných extrakcích nebo při šití extrakčních ran.
Jakými kurzy a školeními by měl začínající implantolog projít?
Začínající implantolog by měl mít jasno v anatomii, diagnostice a plánování implantologických zákroků. Dobré jsou praktické workshopy, kde se naučí zákrok provést nanečisto, i když v ideálních a vlastně docela nereálných podmínkách.
Určitě by měl umět používat zobrazovací technologie jako CBCT a plánování v něm. Z vlastní zkušenosti ale musím říct, že nejdůležitější je prostě začít. Někdo uvízne v nekonečném kolotoči kurzů, a nakonec dostane strach a nikdy nezačne. Důležité je mít základy a chladnou hlavu. Naplánovat si zákrok, promyslet, co by se mohlo pokazit a jak to budu řešit, a jít do toho. Se zkušenostmi budou vznikat další otázky a nové situace – informace z dalších kurzů pak budou padat na úrodnější půdu.
Jakými případy by měl budoucí implantolog začínat?
Doporučuje se začít s implantací jednoho implantátu, například v oblasti stoliček, kde je dostatek kostní tkáně. Ne vždy ale má lékař to štěstí, že se mu takový případ objeví jako první.
Případy v přední části čelisti bývají často předvídatelnější a méně náročné na přístup, ale vyžadují větší respekt k měkkým tkáním kvůli estetice.
Důležité je si pečlivě vyhodnocovat vlastní výsledky a učit se z každého případu. Ani pán bůh nemá 100% úspěšnost, a tak i lékař se může neustále učit ze svých vlastních nedokonalostí. To je potřeba si uvědomit a nenechat se odradit případnými částečnými neúspěchy, ale poučit se z nich.
Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se dopouštějí začínající implantologové?
Začínající implantologové se často trápí na úrovni nedostatečné diagnostiky a plánování, což může vést k nepřesnému umístění implantátu. Častou chybou je také nevhodný výběr pacientů – ne každý s chybějícím zubem si automaticky zaslouží implantát. Z nějakého důvodu o ten svůj zub přišel, a to je potřeba zohlednit.
Během samotného zákroku se často jedná o špatně nebo nedostatečně uvolněný lalok a následně jeho nešetrné přišití zpět. Proto je dobré mít k dispozici zkušenějšího implantologa, který během zákroku třeba může i asistovat a začínajícího implantologa navést.
Také je potřeba pohlídat zubní asistentku, zvlášť když nemá vzdělání na úrovni zdravotní sestry. Častokrát je potřeba s ní opakovaně projít, co znamená, že je něco sterilní a jak s tím má manipulovat.
Jak velkou investici do vybavení ordinace implantologie vyžaduje? Co všechno je potřeba?
To je docela rozsáhlá otázka. V principu je potřeba si v první řadě vybrat implantologický systém. Podle toho zvolit vrtáky a všechno další příslušenství.
Skvělé je, že většina dodavatelů nabízí k určitému množství odebraných fixtur i sadu potřebných nástrojů pro jejich zavedení. Dále samozřejmě software na analýzu 3D snímků, implantologický motor a chirurgické nástroje na odklopení laloku a šití. Na velikost investice má vliv spousta faktorů, tak neumím říct přesné číslo.
Podle čeho jste vybíral implantační systém, se kterým pracujete?
Na naší ostravské pobočce jsem se rozhodl vyzkoušet Nobel Biocare. Jejich implantáty jsou navrženy tak, aby dosahovaly vynikající dlouhodobé integrace s kostní tkání a minimálního rizika komplikací. Tam samozřejmě vstupuje faktor pacient a jeho snaha o dentální hygienu, ale předpoklady pro úspěch tam jsou skvělé.
Nobel Biocare nabízí několik různých řad fixtur, které mi umožňují individuální přístup ke každému pacientovi. Fixtury mají upravený povrch pro rychlou a pevnou oseointegraci.
Jaká vyšetření považujete za nezbytná před zavedením implantátu?
Jednoznačně komplexní řešení stavu chrupu pacienta. Implantáty by měly přijít na řadu až ve chvíli, kdy pacient nemá žádné zubní kazy a má kvalitní orální hygienu. Proto by se měl nejdřív odsanovat, projít dentální hygienou ideálně dvakrát, ať víme, že dlouhodobě dobře čistí. Potom samozřejmě 3D rentgenové zobrazení pro analýzu stavu kosti v místě plánované implantace. V neposlední řadě je potřeba znát celkový zdravotní stav pacienta, ať se vyhneme nepříjemným komplikacím a neúspěchům.
Jaké jsou podle vás kontraindikace pro zavedení implantátu?
Určitě osteoporóza léčená bisfosfonáty, radioterapie hlavy nebo krku, chemoterapie. Zkrátka stavy ovlivňující metabolizmus a hojení kosti. Jak už jsem zmínil výše, mělo by to být také nekoncepční zavádění implantátu prostě proto, že chybí zub a stav ostatních zubů se přehlíží. Špatná dentální hygiena, i třeba kvůli omezení zručnosti pacienta, kdy víme, že implantát neučistí. Taky se hodně skloňuje cukrovka, autoimunitní onemocnění, kouření, nadužívání alkoholu.
Jak komunikujete s pacienty o implantátech? Jak jim vysvětlujete celý proces?
To asi nebudu umět shrnout do pár vět. Důležité je pro mě pacientovi ukázat na rentgenových snímcích, kam budu implantát zavádět. Vysvětlím mu průběh zákroku od použití anestezie až po poučení, jak se chovat po výkonu. Snažím se jim to také přiblížit pomocí modelů, na které si můžou i sáhnout. Někteří to radši nechtějí ani vidět, někteří se naopak vyptávají, jestli má fixtura levotočivý nebo pravotočivý závit, jak funguje ráčna apod. To je pak poznat, že mají zkušenosti třeba ze strojírenství, a to se s nimi pak rád pobavím a rozšířím si obzory i já.
Je implantologie složitá a je důvod se jí obávat?
Když bych to měl úplně zjednodušit, tak složitá není. Máte prostě zašroubovat sterilní fixturu do kosti. Je to samozřejmě zlehčené, ale princip takový prostě je. Musíte umět čtyři základní dovednosti. V první řadě naplánovat, kam ho dáte, potom dobře odklopit lalok, následně použít implantační motor, a nakonec to hezky zašít. Lékař se může obávat nepředvídaných komplikací, které mohou nastat při samotném zákroku. To se bohužel může stát i tomu nejzkušenějšímu a ne vždy tomu lze zcela předejít. Dobré je si dopředu možné komplikace promyslet a vymyslet na ně zhruba řešení. Ve výsledku stejně jednáte instinktivně. Super je, když nejste sám a máte třeba ve vedlejší ordinaci kolegu, za kterým může přijít se poradit, nebo kterého si zavoláte s tím, že on má čistou hlavu, tak vám snadno pomůže najít řešení, když vy už trochu panikaříte, a tak vám to zrovna tak jasně nemyslí.
Měl by mít stomatolog nějaké předpoklady, když se chce vydat do tohoto oboru?
Každý zubař musí být precizní a pečlivý. V chirurgii a implantologii se pacienti dostávají do většího stresu, protože to mají všichni spojené s krví, bolestí, řezáním a šitím. Což může být výrazný zdroj stresu i pro zubního lékaře. Proto někteří zubní lékaři nechtějí chirurgii dělat, a to je v pořádku. Akorát, když nechcete dělat extrakce, tak byste podle mě neměl dělat ani implantace. Ale to je něco, co si musí rozhodnout každý sám za sebe. Důležitá je také chirurgická zručnost a jemnost při práci s měkkými a tvrdými tkáněmi. Směrem k pacientovi je důležitá empatie a trpělivost, pacient si představuje jen tu krev a bolest, a proto i ti nejodvážnější můžou dostat strach a je potřeba s nimi umět mluvit. Nakonec je nezbytné, aby byl týmovým hráčem, který spolupracuje s ostatními kolegy na dosažení optimálních výsledků.
Jak vidíte budoucnost implantologie? Jaké trendy či technologie považujete za perspektivní? Je něco, na co se těšíte?
Zajímavé jsou online chirurgické navigační systémy, které pomáhají zvyšovat přesnost při umisťování implantátů. Virtuální simulace a pokročilý plánovací software by nám umožnily předem modelovat celý průběh zákroku, což by mohlo pomoci nejen nám, ale i pochopení pacientů. Tato simulace významně minimalizuje riziko komplikací během samotného zákroku. Roboty asistovaná chirurgie představuje další technologický pokrok, který zvyšuje bezpečnost a přesnost všech zákroků.
Jaké jsou podle vás největší výzvy v současné implantologii?
Neztratit krok s novými technologiemi a nebát se je zkoušet a využívat.
Potkat MDDr. Tomáše Sonnka osobně můžete už 25. 4. 2025 na události myDentaden: Brána do světa implantologie. Akce pro všechny, které implantologie zajímá nebo s ní chtějí začít, se rychle plní, tak se včas registrujte. Čeká vás bohatý program a zjistíte, jak se nebát a začít implantovat.
