Česká republika se ve světě stomatologie rozhodně neztratí. Důkazem budiž článek a publikační práce autorského týmu Dr. Roberto Rossi, Dr. Carlo Ghezzi a Dr. Martina Tomečka (klinika 3DK) na téma Cortical lamina: a new device for the treatment of moderate and severe tridimensional bone and soft tissue defects.
MUDr. Martin Tomeček
Po promoci (2002) pracoval v zubních ordinacích v Praze a Dubaji (UAE). V roce 2010 spolužaložil s MUDr. Janem Streblovem zubní kliniku 3DK. Ve své profesní dráze se zaměřuje především na implantologii, estetickou a protetickou stomatologii.
V roce 2016 absolvoval kurikulum implantologie a kostní regenerace „Regenerator Program“ profesora Istvana Urbana (Urban regeneration institute & Szeged University, Budapešť, HU). S velkým zápalem se věnuje dentální fotografii, interakci světla a materiálů.
Je členem České akademie dentální estetiky. V přednáškové činnosti je autorem mnoha přednášek a praktických kurzů na téma kostní augmentace, dentální implantologie, management měkkých tkání, dentální fotografie, protetiky a dalších témat. Přednášel na konferencích v České a Slovenské republice, Švýcarsku, Portugalsku, Itálii, Jižní Korei.
Je spoluautorem odborných článků: R. Rossi et al (Int J Esth Dent, 2020), S. Hein et al. (J Esth Restor Dent 2021).
Exkluzivní komentář k práci přímo od doktora Martina Tomečka
Principy rekonstrukce kosti alveolárního výběžku metodou GBR jsou známy řadu let. Co se vyvíjí, jsou protokoly technického provedení GBR. V posledních letech tak můžeme sledovat u mnoha autorů důraz zejména na stabilizaci kostního augmentátu a na biologické podmínky vytvořené danou technikou. Stabilizace je zásadní tím více, čím rozsáhlejší je defekt a čím větší je vertikální složka augmentovaného objemu. Použitá membrána má zejména u větších defektů zásadní stabilizační význam (I. Urban: „form-stable membrane“). Za druhé, biologické podmínky pro regeneraci kosti jsou do velké míry ovlivňovány vlastnostmi membrány a to její vaskulární permeabilitou umožňující prorůstání cév a tím rychlejší a kvalitnější osteoneogenezu (v jakém kontrastu je tento požadavek s původními nároky na dokonalou bariérovou funkci membrán…!). Požadavek na současné splnění tvarové a objemové stability zároveň s permeabilitou je pak třeba doplnit o další klinický aspekt, kterým je různá tendence k časné či pozdní expozici membrány a následná reakce materiálu membrány. Kortikální lamina vykazuje znatelně menší tendenci ke vzniku této závažné komplikace. V kombinaci těchto klíčových vlastností představuje kortikální lamina materiál s jedinečnou kombinací vlastností, které se výborně uplatňují především u rekonstrukcí rozsáhlých defektů alveolární kosti. Článek, na který zde odkazujeme, shrnuje použití kortikální laminy v jejích třech výrobních formách a rekapituluje nejdůležitější publikovanou literaturu. Z první uvedené kazuistiky muže (pacient byl ošetřován na našem pracovišti 3DK) s rekonstrukcí alveolárního výběžku maxily a zubů v rozsahu 15-22 je však patrné, jak je léčba v těchto případech komplexní. Zahrnuje nejen rekonstrukci ztraceného objemu kostní tkáně, ale také rekonstrukci měkkých tkání (keratinizované sliznice a objemu tkání), které jsou zásadní nejen pro estetický výsledek, ale také pro dlouhodobou stabilitu periimplantátových tkání včetně rekonstruované kosti.Proteticky řízené zavádění implantátů pak vyžaduje přesné plánování protetiky již na samém počátku ošetřování.
