Protetické řešení u pacientů s parodontitidou: Klinické zkušenosti MDDr. Šimona Beláka, Ph.D.

Jaké faktory hrají roli při výběru vhodného protetického řešení u parodontologických pacientů? A na co si v těchto případech dát pozor při zavádění implantátů? O své zkušenosti se podělil MDDr. Šimon Belák, Ph.D., který se specializuje na záchovnou i protetickou léčbu v pokročilých případech parodontitidy.

TIP: Pro více informací o kurzech a práci MDDr. Beláka sledujte newsletter Krok vpred nebo Instagram Blanc Academy.

S laskavým svolením MDDr. Šimona Beláka, Ph.D

Protetické aspekty léčby parodontitidy

Při parodontologické léčbě má protetické plánování zásadní význam. „Velmi záleží na protetickém plánu. Pokud se jedná hlavně o pacienty ve stadiu 4, kdy se obnovuje celý chrup, je velmi důležité, který zub je proteticky použitelný – ten se snažíme zachránit,“ říká pan doktor Belák.

Rozsah protetického zásahu se liší podle závažnosti onemocnění:

• Stadia 1 a 2: Většinou nedochází k nutnosti náhrady zubů.
• Stadium 3: Uvažuje se o nahrazení jednoho až dvou zubů, ale chrup jako celek zůstává funkční.
• Stadium 4: Dochází k rozsáhlé rekonstrukci celého chrupu.

Snímatelná protetika může přetěžovat zbytkový parodont, a proto se v těchto případech upřednostňuje řešení fixní. Ani snímací varianta však není zcela vyloučená – vždy záleží na konkrétní klinické situaci.

Tip: Přečtěte si první díl rozhovoru, pokud jste jej minuli.

Provizorní náhrady

U rozsáhlých rekonstrukcí hraje zásadní roli kvalitní provizorium. To by mělo být funkční, dobře přiléhající, bez převisů a bez možnosti retence plaku.

„Správně zhotovené provizorium by nemělo mít žádné převisy, nemělo by dráždit parodont, neměla by vznikat retenční místa pro plak. A také by provizoria neměla přetěžovat zbývající zuby, aby se mohlo vše správně hojit v průběhu fáze provizoria,“ zdůrazňuje MDDr. Belák.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat i stabilizovaným zubům – ty jsou vždy rizikovější než zuby zdravé. U fixních prací je tedy nezbytné zohlednit menší plochu závěsného aparátu těchto zubů a tomu přizpůsobit rozsah i konstrukci práce.

S laskavým svolením MDDr. Šimona Beláka, Ph.D

Implantáty u parodontologických pacientů

„Implantát je náhrada chybějícího zubu, ne náhrada zubu,“

připomíná MDDr. Belák a vystihuje tak klíčový rozdíl ve vnímání implantologie v kontextu parodontologických pacientů.

I když je pacient stabilizovaný a nachází se v udržovací fázi, stále je považován za rizikového. Stabilizace krvácení a sondážních hodnot neznamená, že predispozice k parodontitidě zmizela – naopak, trvale zůstává a nelze ji eliminovat ani u bezzubých pacientů.

Implantáty s hlubokým emergence profilem mohou v některých případech fungovat podobně jako parodontální chobot, což zvyšuje riziko komplikací. Optimální hloubka sondáže v okolí implantátů by se proto měla pohybovat v rozmezí 4–5 mm.

Změny v léčbě parodontitidy za posledních 10 let

Za poslední dekádu se přístup k léčbě parodontitidy významně posunul. Mezi hlavní změny patří:

1. Zavedení nové klasifikace staging a grading, která je více klinicky orientovaná a lépe usnadňuje volbu terapie.
2. Zvýšený důraz na nechirurgickou léčbu, která je dnes považována za základní pilíř terapie.
3. Rozvoj mikrochirurgických technik a větší zaměření na regeneraci tkání.
4. Pozvolné ustupování od používání implantátů plošne jako volby č. 1 a návrat k prioritě záchrany vlastních zubů.

Tip: Jak vytvořit léčebný plán u parodontologického pacienta ve zkratce? Přečtěte si první díl rozhovoru, pokud jste jej minuli.

Závěr

Rozhovor s MDDr. Šimonem Belákem, Ph.D., přinesl praktický pohled na protetické i parodontologické aspekty komplexního ošetření.

Děkujeme za rozhovor a přejeme panu doktorovi ještě mnoho zachráněných zubů.