Techniky respektující biologii: rozhovor s Dr. Francescem Mintronem o zavádění implantátu metodou Crown-Down a One Abutment One Time

Techniky respektující biologii: rozhovor s Dr. Francescem Mintronem o zavádění implantátu metodou Crown-Down a One Abutment One Time

Pro dosažení nulové ztráty kosti (zero bone loss) zdůrazňuje Dr. Francesco Mintrone důležitost zachování stavu suprakrestálně připojených tkání okolo implantátu (v minulosti biologická šíře). Opakovaným sejmutím a nasazením abutmentu můžeme původní kvalitu těsnění (sealingu) ztratit. Technika One Abutment One Time si klade za cíl zachovat zdraví kortikální kosti a šetřit attachment. Při implantaci je umístěn finální abutment a další manipulace se vyhýbáme.

Už tuto sobotu 2. listopadu bude o nejmodernějších technikách umístění implantátů Dr. Mintrone přednášet v Praze. Přijďte na Implantology Masterclass a držte krok s překotným vývojem oboru.

 

(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)

Plánování implantátu metodou Crown-Down krok za krokem

V minulosti jsme zaváděli implantáty na základě dostupné kosti. Crown-Down přístup naproti tomu začíná hodnocením pozice bodu incizale superius a volným okraje gingivy. Po zhodnocení polohy těchto bodů pokračujeme v plánování směrem k dásním a dále ke kosti.

Pro dosažení optimální estetiky hodnotíme dynamiku obličeje (pomocí skenu obličeje (facial scan) a CBCT), zobrazení úrovně gingivy a symetrii úsměvu.

K analýze obličeje (facescan) slouží skenování různých výrazů pacienta (zavřená ústa, uvolněný obličej, úsměv), což umožňuje určit viditelnost zubů. Přesné mezio-distální, bukko-lingvální a často opomíjené vertikální umístění implantátu v kosti je klíčové, přičemž vodítka zajišťují konzistentnost těchto rozměrů.

 

 

(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)

Technika „One Abutment One Time“ (jeden abutment, jednou)

Tato technika si klade za cíl zachovat zdraví kortikální kosti tím, že při implantaci je umístěn finální abutment, se kterým se dál nemanipuluje. Tento postup lze kombinovat s dalšími metodami, které usilují o jedno: nulovou ztrátu kosti (zero bone loss). Snižuje se tak riziko bakteriální infiltrace a ztráty kosti spojené s opakovanou manipulací s abutmentem během hojení.

Další důležité koncepty, které se snaží minimalizovat ztrátu kosti, zahrnují platform switching a dostatečnou výšku abutmentu. Platform switching je dosažen tím, že se použije abutment o menším průměru než je fixtura, čímž se rozhraní abutmentu a fixtury posouvá dál od kosti. Tato úprava pomáhá vytvářet horizontální prostor biologickou šíři místo původní vertikální, což snižuje přítomnost zánětlivého infiltrátu v blízkosti rozhraní. Platform switching také posouvá koncentraci napětí z kostního hřebene na podélnou osu implantátu, a tak eliminuje riziko ztráty kosti a zvyšuje dlouhověkost implantátu.

 

(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)

„Když bázi neodstraníte, zachováte tím biologické těsnění, které chrání implantát,“ říká Dr. Mintrone. To umožňuje lepší mukointegraci, což je klíčové pro prevenci budoucích komplikací jako je zánět, resorpce kosti a tvorba chobotu.

Podobně je pro udržení dostatečné výšky abutmentu a tloušťky tkáně nad implantátem klíčové, aby byl dostatek prostoru pro biologickou šířku bez ztráty kortikální kosti. Toho lze rovněž dosáhnout umístěním implantátů na úrovni kosti subcrestálně. Studie ukázaly, že implantáty umístěné subcrestálně s platform switching vykazují nižší ztrátu kosti ve srovnání s těmi, které byly umístěny na úrovni hřebene, zvláště při použití abutmentů o výšce 2 mm ve srovnání s těmi o výšce 1 mm, umístěnými 3 mm subcrestálně.

„Výška báze je obvykle kolem dvou milimetrů, což pomáhá vytvářet správný výchozí profil pro suprakrestálně připojené tkáně.“

I o tomto tématu budeme hovořit na akci Implantology Masterclass v Praze dne 2. listopadu.

Intraorální protokol

Dr. Mintrone dodržuje specifický intraorální protokol, který zahrnuje umístění implantátu, okamžité umístění báze a poté připevnění vhojovacího abutmentu. Vhojovací abutment kryje bázi, t.j. nasedá na ní. Následně se provádí intraorální skenování k zachycení přesné pozice všech součástek. Tím se zajišťuje stabilní prostředí pro biologické těsnění (biological sealing) a ideální mukointegrace bez opakovaných narušení.

Rizika opakované manipulace

Opakované sejmutí transmukózních součástí může vést k resorpci kortikální kosti v důsledku mechanické iritace tkání attachmentu. Dr. Mintrone vysvětluje, že odstranění báze narušuje biologické těsnění mezi implantátem a měkkou tkání, což vede ke ztrátě mukointegrace (jako v případě SSA abutmentu). Opakovaná mechnická iritace attachmentu rovněž brání vytvoření hemidesmozomu, který hraje klíčovou roli při spojení báze s attachmentem .

(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)

Jak se vyhnout vytvoření chobotu okolo implantátu?

Toto narušení může vést ke tvorbě epitelové vrstvy, která se rozšiřuje k okraji fixtury (implant shoulder) a vytváří chobot. Chobot může potencovat retenci bakterií a způsobit zánět. Pojivová tkáň kolem základu je klíčová pro zachování kortikální kosti nad okrajem fixtury. Čím častěji je toto těsnění (sealing) narušeno, tím vyšší je riziko komplikací, včetně ztráty kosti a degradace měkkých tkání.

„Myslete na to, co jsem vám řekl dříve—pokud máte epitel, máte kapsu,“ uvádí Dr. Mintrone. „Pokud součástky opakovaně vkládáte a vyjímáte, vytváříte tento druh epitelu, který sahá až k okraji fixtury. Tak vzniká chobot. Pokud ale umístím bázi již během operace, dosáhnu tím vytvoření hemidesmosomů—těsnění, spoje, který zabrání bakteriím dostat se k fixtuře.“

Dr. Mintrone odkazuje na studii publikovanou Dr. Linkievitchusem a dalšími, která uvádí, že pro zachování stability a prevenci ztráty kosti jsou potřeba minimálně čtyři milimetry měkkých tkání.

Pokud se chcete o tomto tématu dozvědět více, rádi vás přivítáme na akci Implantology Masterclass v Praze dne 2. listopadu.

Kdy dochází k resorpci kosti?

Dr. Mintrone uvádí příklad, kdy po umístění implantátu na úrovni kosti s pouhými dvěma milimetry měkkých tkání je počáteční integrace úspěšná. Když je však později umístěn vhojovací váleček, dochází k resorpci kosti kvůli nedostatečné tloušťce měkkých tkání. Aby se tomu zabránilo, lze provést štěp pojivové tkáně nebo umístit implantát hlouběji, abychom zajistili minimálně čtyři milimetry měkkých tkání.

Jak vybrat materiál: titan vs. zirkon

„Titan nabízí větší stabilitu spojovacího rozhraní implantát-abutment,“ uvádí Dr. Mintrone, „ale zirkon zajišťuje lepší estetickou integraci v měkké tkáni, zvláště tam, kde je důležitá viditelnost.“ Titan je preferován pro subgingivální části kvůli jeho stabilitě a biokompatibilitě, zatímco leštěný zirkon je použit pro transmukozální část, aby se minimalizovala adheze bakterií a zajistily estetické benefity.

„Hluboká část implantátu je typicky vyrobena z titanu, protože nabízí lepší spojení s hlavou abutmentu (abutment head). V minulosti jsme používaly plně zirkoniové kónické spoje, které často frakturovaly a způsobovaly i další komplikace.“

Dr. Mintrone také zdůrazňuje, že zirkon by měl být leštěný, ne glazovaný, protože glazování může zvyšovat adhezi bakterií. Leštěný povrch zirkonu pomáhá snižovat akumulaci bakterií a podporuje zdraví měkkých tkání.

Jak by měla být finální protetika z laboratoře ošetřena před připevněním na bázi

„Používání abutmentů přímo z laboratoře bez základů nebo řádné sterilizace je extrémně riskantní,“ vysvětluje Dr. Mintrone. „Laboratorní součásti jsou často kontaminovány, a tak mohou ohrozit zdraví suprakrestálně připojených tkání, způsobit zánět, ztrátu kosti, a dokonce selhání implantátu. Před fixací protetiky je nutné důkladné čištění a sterilizace. Používám mýdlové čištění a následnou parní sterilizaci k odstranění všech nečistot.“

 

(S laskavým svolením Dr. Francesca Mintroneho)

Závěr

Přístup Crown-Down poskytuje komplexní strategii, která se opírá o zhodnocení pozice incizale superius a dále pokračuje "po korunce dolu". Následné proporce protetické práce nebo dokonce i pozice fixtury se odvíjí od této analýzy. Jednou z klíčových informací je důležitost minimalizace traumatizace měkkých tkání, které dosáhneme tím, že se vyhneme opakovanému vyjmutí a našroubování báze či provizorního abutmentu. Takový postup pomáhá udržet periimplantační tkáně zdravé a spojené s bází pomocí hemidesmozomu, což je klíčové pro prevenci zánětu a resorpce kosti.

Pokud se chcete o tomto tématu dozvědět víc, rádi vás přivítáme na Implantology Masterclass, která se koná v Praze už 2. listopadu. Přednášet budou Dr. Francesco Mintrone a Dr. Giacomo Fabbri.

 


newsletterTitle

newsletterDesc

newsletterAgreement

confirmText1

confirmText1

confirmText2