V tomto článku se ponoříme do základních, ale nesmírně důležitých aspektů protetiky: S důrazem na praktické rady a postřehy zkušeného MDDr. Jakuba Hrušky, který s námi sdílel cenné zkušenosti a tipy. Ty vám pomohou vyvarovat se běžných začátečnických chyb a můžete díky nim v začátcích o něco lépe spát.

S laskavým svolením MDDr. Jakuba Hrušky

Ferrule je alfa a omega

“Vždy se díváme na to, kolik ferrule můžeme zachovat a pak podle toho postupujeme,“ uvádí pan doktor první krok postupu. Má‑li zub nedostatečnou ferruli, je prakticky jedno, jaký materiál na dostavbu použijeme, protože to vždycky nějak selže. Dostatečná ferrule, ať už horizontální či vertikální, je základem pro to, abychom se mohli na pilíř spolehnout i z dlouhodobého hlediska.

Základní kameny implantace s MDDr. Tomášem Sonnkem

Co dělat, pokud je ferrule nedostatečná

MDDr. Hruška vysvětluje, že tuto chybějící ferruli je třeba získat: „v dnešní době je velmi populární chirurgická extruze, kterou považuji za metodu, jež předčila ortodontickou extruzi“.

Získat ferruli je možné i jinými způsoby, jako je osteoplastika, která je v zásadě nevhodná ve frontální oblasti, kde může nechtěně prodloužit gingivální zenit. Výbornou alternativou je také vertikální preparace, která je podle pana doktora skvělá když se snažíme zachovat pericervikální dentin a ferruli, především ve své horizontální složce“.

Méně je více: výběr vrtáčku pro preparaci

Pro začátečníky v protetice má MDDr. Hruška jednoduchou, ale klíčovou radu ohledně diamantových fréz: méně je více. Místo bohaté sady pro každou situaci postačí tři úrovně zrnitosti fréz:

• Hrubší (modrý) na počáteční redukci
  • jeden tenký vrtáček pro aproximální prostory
  • druhý širší pro plášť
  • třetí pro okluzi (typu palcák)
• Jemnější (červený) - stejné vrtáčky jenom jemnejší zrnitosti na další redukci a doladění
• Lešticí rotační nástroje
  • napr. žlutý diamant
  • Arkansas,
  • amalgam reducer

Pro vertikální preparaci doporučuje MDDr. Hruška tzv. batové vrtáčky od Komet, jednu v šedé hrubosti na základní redukci pláště a druhou červenou na závěrečné dohlazení.

Představujeme

MDDr. Jakub Hruška, spoluzakladatel ostravské kliniky 100mikro, patří mezi české lékaře, kteří dokáží spojit špičkovou klinickou práci s vášní pro vzdělávání. Zabývá se protetikou, implantologií i stomatochirurgií a své zkušenosti předává kolegům na odborných kurzech a workshopech. Je autorem praktických kurzů – třeba Chytrá preparace: ověřené postupy pro každodenní praxi – ve kterých ukazuje, že i složitá témata lze vysvětlit srozumitelně a krok za krokem.

Mikroskop nevyřeší špatný sklon pilíře

Pan doktor radí začít s makropohledem, tedy pracovat bez velkého zvětšení. V této fázi je cílem vytvarovat pilíř, aby měl ideální sklon stěn. Zvětšení (mikroskop, vyšší lupy) se použije až pro doladění jemných detailů a leštění. Kontrolu výšky skusu provádíme speciálními gumičkami v příslušné síle, která odpovídá tloušťce materiálu v okluzi.

MDDr. Hruška vzpomíná na vlastní chybu z doby absolventské praxe: „zaměřoval jsem se jenom na to, abych měl krásný a ostrý schůdek, ale špatný sklon stěn a příliš nízký pahýl vedly k problémům s retencí konvenčně fixovaných prací. 

Celý článek: Dosazení korunky na prvou dobrou a co dělat, když se to nepodaří

S laskavým svolením MDDr. Jakuba Hrušky

Co byste udělali jinak, kdybyste se mohli vrátit ke svým vlastním začátkům v protetice?

„Jednou z mých největších chyb na začátku bylo, že jsem podcenil roli parodontu,“ říká MDDr. Hruška. „Soustředil jsem se jen na endo a protetiku, vůbec jsem nepřemýšlel biologicky. A pak se po třech, čtyřech letech prostě začaly objevovat problémy – nemyslel jsem na furkaci, na to, že bude nečistitelná apod. Dnes už proto vždycky zdůrazňuju: parodont musíme zohlednit pokaždé.“

Zkušenosti ho vedly k dalším zásadám (best practices) léčebného plánování:

• Zohlednit pacienta: je třeba brát v úvahu ochotu a trpělivost pacienta investovat do záchrany zubu. „Musíme volit, jestli pacient vůbec se chce podílet na záchraně zubu finančně i časově.“
• Individuální přístup: pokud jde o jeden zub v jinak zdravém chrupu, který je zcela destruovaný, volil bych dnes implantát jako spolehlivější řešení než práce s kompromisním pilířem a nejistou prognózou.
• Konzervativněji u parodontologických pacientů: u těch, kteří mají více kompromitovaných zubů, má smysl bojovat za každý z nich.
• Dlouhodobý plán: cílem je řešení, které pacientovi vydrží bez zbytečných komplikací a nadměrné péče.

Jak pan doktor Hruška shrnuje: „technická záchrana zubu za každou cenu nemá smysl, pokud není v souladu s dlouhodobou prognózou a přínosem pro pacienta“.